Kdy si můžete nahrávat úřední osobu a kdy už je to za hranou

Nahrávání úřední osoby samo o sobě není v ČR „automaticky zakázané“. V praxi ale záleží hlavně na situaci (jste účastník řízení?) a na tom, co s nahrávkou uděláte (jen pro sebe vs. zveřejnění).

Nahrávka při ústním jednání ve správním řízení

Pokud jste účastník řízení a probíhá ústní jednání, judikatura Nejvyššího správního soudu potvrzuje, že správní orgán má umožnit účastníkům uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy – a pořízení zvukového záznamu účastníkem v tom typicky může být.

Co z toho plyne prakticky:

• úřad vám to nemá plošně zakázat jen „interním řádem“, pokud k tomu nemá oporu v zákoně,
• úřad ale může řešit pořádek a průběh jednání (aby nahrávání nenarušovalo výkon veřejné správy).

Nahrávka „u přepážky“ nebo na schůzce s úředníkem

Ani tady zpravidla neexistuje obecný zákonný zákaz, ale přibývá druhé riziko: zásah do soukromí / osobnostních práv.

Občanský zákoník má tzv. „licenci“: souhlas není třeba, pokud záznam pořídíte nebo použijete k výkonu nebo ochraně jiných práv či právem chráněných zájmů (typicky: abyste si prokázali, co vám kdo řekl).
Zároveň ale platí ústavní ochrana soukromí – zásah nesmí být nepřiměřený.

Největší hranice: ZVEŘEJNĚNÍ nahrávky

Jedna věc je nahrávku mít, druhá je ji poslat dál nebo zveřejnit (Facebook, YouTube, skupiny, média).

• Nahrávka úředníka je typicky osobní údaj (hlas, podoba).
• Soudní dvůr EU ve věci Buivids řešil, že zveřejnění videa policistů při výkonu služby může spadat do režimu ochrany osobních údajů (a tedy mít pravidla).

Takže: nahrát si ano, zveřejnit “jen tak” ne – tam už řešíte GDPR i osobnostní práva, a často budete potřebovat silnější důvod a minimalizaci zásahu.

Doporučený „bezpečnější“ postup

• Řekněte předem, že si pro přesnost pořizujete záznam (často to sníží konflikt).
• Nahrávejte jen nezbytný rozsah (ne „celou kancelář“).
• Nahrávku používejte primárně jako podklad pro námitky, stížnost, odvolání – ne pro „veřejné pranýřování“.
• Pokud chcete nahrávku zveřejnit, řešte to jako zvláštní krok – tady se nejčastěji láme chleba.

Rychlé shrnutí

• V řízení (ústní jednání): typicky máte silnější pozici a úřad nemá právo vás svévolně „umlčet“.
• Mimo řízení (přepážka/schůzka): dá se, ale držte se účelu „ochrana práv“ a přiměřenosti.
• Zveřejnění je nejrizikovější část (GDPR + osobnostní práva).

Nejste si jistí, jestli si můžete záznam pořídit „v pohodě“, nebo už je to za hranou? Na Juster.cz stručně popište situaci (kdo, kde, proč nahráváte a co s nahrávkou chcete udělat) a my vás propojíme s advokátem, který se vyzná ve správním řízení, ochraně osobnosti i GDPR.